VZL 1998, 67(4):136-138

FLUORESCENČNÍ IN SITU HYBRIDIZACE. PRINCIP A METODA PROVEDENÍ

Jan Österreicher¹, Michael Abend², Pavel Petýrek¹

¹ Katedra vojenské radiobiologie Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové

² Institut für Radiobiologie, Sanitütsakademie der Bundeswehr, München

ln situ hybridizace může být histologickým, cytologickým a jiným nástrojem pro detekci RNA nebo DNA buněčného původu. Základem této metody je vazba komplementárního próbu (sondy) na cílovou nukleovou kyselinu. K vizualizaci této vazby lze použít fluorochrom nebo enzym (např. peroxìdázu, která oxiduje 3,3'-diaminobenzidin a výsledný substrát se projeví hnědým zbarvením v místě přítomnosti enzymu). Pokud je prób přímo konjugován s fluorochromem nebo enzymem, jedná se o přímou in situ hybridizaci. Pokud je vazba zprostředkována chemickou vazbou avidin-biotin (kdy je biotin předem konjugován na prób a avidin je spojen buďto S fluorochromem, nebo enzymem) či digoxigenin-antidigoxigenin, mluvíme o in situ hybridizaci nepřímé....

Keywords: In situ hybridizace; Metoda; Principy

Published: October 1, 1998  Show citation