VLIV DOBY PODÁNÍ ANTIDOTNÍ TERAPIE NA JEJÍ ÚČINNOST VŮČI TOXICITĚ SOMANU U MYŠÍ

VZL 1999, 68(4):93-95

VLIV DOBY PODÁNÍ ANTIDOTNÍ TERAPIE NA JEJÍ ÚČINNOST VŮČI TOXICITĚ SOMANU U MYŠÍ

Jiří Kassa: Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové

Přes dlouhodobou znalost mechanismu účinku vysoce toxické organofosforové (OF) sloučeniny somanu (pinakolyl methylfluorofosfonát) je efekt antidotní terapie akutní intoxikace touto noxou stále neuspokojivý (3, 6, 12). Antidotní terapie, skládající se z anticholinergik a reaktivátorů acetylcholinesterázy (AChE, EC 3.1.1.7), sice zasahuje přímo proti základnímu mechanismu účinku somanu - ireverzibilní inhibici AChE, ale důsledky toxického účinku somanu eliminuje nedostatečně (9, 10). Z anticholinergik se nejčastěji pro antidotní terapii otrav OF sloučeninami používá atropin sulfát s převahou periferního antimuskarinového účinku, z reaktivátorů AChE se používají především monopyridiniové (pralidoxim) nebo bispyridiniové oximy (obidoxim, trimedoxim, metoxim), které svým nukleofilním atakem obnovují aktivitu fosforylované AChE. Bohužel v případě akutních intoxikací somanem není efekt výše uvedených antidot dostatečný (3,10)....