VZL 2001, 70(3):100-104
PRIMARY PREVENTION AND QUALITY OF LIFE - CHALLENGES AND HOPES ON THE THRESHOLD OF THE 3rd MILLENNIUM
- Ústav hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Karlovy Univerzity, Praha
Moderní medicína hledá v řadě oblasti nové paradigma. V řadě oblastí dochází v této souvislosti k postupné atomizaci a někde dokonce hrozí i nebezpečí ztráty žádoucí kontinuity oborů. Podnětem k napsání tohoto příspěvku byly často diskutované problémy zdravi člověka v souvislosti s jeho nadměrnou expozicí škodlivinám v prostředí a nevhodným životním stylem spolu s již nedávno přijatým zákonem č. 258/2000 Sb., základním zdravotnickým zákonem řešícím snad přijatelným způsobem otázky primární prevence v přebudovaném systému zdravotnických služeb a zdravotní péče.
Primární prevence by se jistě měla prolínat prací každého zdravotníka a zvláště pak každého lékaře. Každodenní praxe však v tomto směru není povzbudivá a alespoň elementární institucionalizace této oblasti, včetně jejího legislativního zakotvení, je naprostou nezbytnosti. Nezbytné je přirozeně průhledné vymezení souvisejících odpovědností, kompetencí, sankčních pravomocí a odborných vazeb na odpovídající instituce vyšších územních celků či centrálních institucí ve věcech metodického vedení či arbitráže.
Autor vyjadřuje přesvědčení, že by neměla být promarněna unikátní šance využít probíhající transformace hygienické služby a vybudovat bez nekritického kopírování zahraničních vzorů institucionalizovaný systém primárni prevence založený na našich zkušenostech, vyhovující našim potřebám a úměrný našim možnostem. Nastíněné problémy budoucnosti vyžadují při respektování specifik hygieny i epidemiologie jejich bezbariérovou spolupráci. Jak lze doložit na zkušenostech z jiných oborů, nejrychlejší pokrok i nejzajímavější problémy lze očekávat v oblasti jejich vzájemného překryvu, včetně např. metodických aplikací molekulární toxikologie v epidemiologii prostředí. Lze také očekávat podstatné rozšíření spektra aplikaci epidemiologické metody v klinických studiích. V centru zájmů obou oborů zůstane nadále primární prevence hromadně se vyskytujících nemocí a tím snaha pozitivně ovlivnit kvalitu života člověka.
Keywords: Paradigma prevence; Primární prevence; Hygiena; Epidemiologie; Sociální lékařství; Transformace zdravotnickýchslužeb; Zdravotní péče; Hygienická toxikologie; Epidemiologie prostředí; Perzistentní škodliviny v prostředí
Modern medicine seeks new paradigms in a number of areas. In many areas in this connection gradual atomization occures and in some areas there is even the danger of a loss of needed continuity among the medical branches. Often discussed health problems of a human being in connection with his or her extensive exposure to xenobiotics in the environment and a bad life-style together with the recently passed Law number 258/2000 of the Digest (which is a basic medical law solving in an acceptable way the questions of primary prevention in a rebuilt system of health services and health care) were stimuli for writing this contribution.
Primary prevention is very important in the work of each health service worker and especially each physician. However, everyday experience has not been very encouraging and elementary institutionalization of this area, at least including a legislative part, is a must. Transparent limitation of associated esponsibilities, competencies, sanctional authorities and professional links to the appropriate institutions of higher administration areas or central institutions concerning methodical guidance or arbitration is necessary.
The author expresses his convinction that this is a unique chance to use the transformation of the hygiene service (which is in progress) to build (without uncritical copying Of foreign models) an institutionalized system of primary prevention based on our experience, complying with our needs and adequate to our possibilities and that this opportunity should not be lost. The outlined problems of the future require, when respecting the specific features of hygiene and epidemiology, their barrier-free cooperation. As it is possible to document from experience in other fields, the most rapid progress and most interesting problems can be expected in the area of their mutual overlap, including for example methodical applications of molecular toxicology. in the environmental epidemiology. It is also possible to expect a fundamental extension of the applications of epidemiology approaches in clinical studies. Primary prevention of diseases with mass incidence and by this an effort to positively influence the quality of human life remains in the centre of interest of both branches.
Keywords: Paradigm of prevention; Primary prevention; Hygiene; Epidemiology; Social medicine; Transformation of healthservices; Health care; Hygienic toxicology; Environmental epidemiology; Persistent xenobiotics in the environment.
Published: June 1, 2001 Show citation
