VLIV PASIVNÍHO KOUŘENÍ NA DĚTSKOU NEMOCNOST

VZL 2001, 70(4):158-163

INFLUENCE OF PASSIVE SMOKING ON CHILD MORBIDITY

Jindra Šmejkalová¹, Hana Skalská²: ¹ Ústav hygieny a preventivního lékařství Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové; ² Katedra informatiky a kvantitativních metod Univerzity Hradec Králové

V předložené epidemiologické studii jsme se pokusili vyhodnotit možné zdravotní důsledky pasivního kouření u dětí ve věku 0-14 let. Abychom zjistili zdravotní stav dětí a případnou expozici zevnímu tabákovému dýmu, požádali jsme 1525 rodičů o vyplnění připravených dotazníků. Rodiče byli tázáni na subjektivní posouzení nemocnosti a na faktory, které by mohly souviset se zdravotním stavem jejich dětí (rodinná anamnéza, počet hodin strávených pobytem venku, míra tělesné aktivity, chování domácích zvířat, případná přeplněnost bytu, způsob vytápění apod.). Zvláštní pozornost byla věnována kuřácké anamnéze. Dotazníková data byla následně Objektivizována ve zdravotnické dokumentaci pediatrů. Návratnost rozeslaných dotazníků byla 47%. Do našeho souboru tak bylo zavzato 711 dětí, 365 chlapců a 346 dívek. 37 % respondentů pocházela z kuřáckých rodin. V 15 % rodin kouřily matky, ve 28 % OtcOvé. Nicméněpouze 4 % rodičů-kuřáků připustilo, že kouří v místnostech, kde se zdržují děti. TO je pravděpodobně důvod, pročjsme nenalezli rozdíl v prevalenci respiračních onemocnění u dětí z kuřáckých a nekuřáckých rodin. Detailní analýza nicméně ukázala zvýšenou nemocnost na záněty dolních cest dýchacích, jejich komplikace a častější léčbu antibiotiky u dětí nižšího školního věku pocházejících z kuřáckých rodin. Nízká korelace mezi kuřáckou anamnézou rodičů a četnosti respiračních Onemocnění u dětí může být vysvětlena tak, že pouze 4 % rodičů přiznalO kouření v přítomnosti dětí. Existují ovšem i jiné faktory vysvětlující rozdíl v nemocnosti na Onemocnění dýchacích cest (věk dětí, alergie rodičů, především matek apod).

Keywords: Pasivní kouření; Nemocnost na respirační onemocnění; Epidemiologická studie

In our epidemiological study we tried to evaluate the possible health effect of passive smoking on children within the age group of 0-14 years. To estimate the health status and possible external tobacco smoke exposure of children, we asked 1,525 parents to fill in ready made questionnaires. They were asked for their subjective evaluation of child morbidity and information concerning some factors contributing to their children's health status (family history, number of hours spent outdoors, level of physical activity, home pet breeding, living in overcrowded ﬂats, way of heating etc.). Special attention was paid to smoking history. Self reported questionnaire data were then objectivized by checking the health documentation of pediatricians. The number of questionnaires mailed back reached 47%. Our study thus included 711 children, 365 boys and 346 girls. 37% Of respondents came from families who smoked. ln 15% of them mothers were smokers, while in 28% of families fathers smoked. Nevertheless, only 4% of smoking parents admitted to smoking in rooms where children were present. That is maybe why no difference in respiratory disease occurrence between smoking and non-smoking families was found. A detailed analysis nevertheless showed an increased prevalence of lower respiratory tract diseases, their complications and antibiotic treatment in children of younger school age who were from smoking families. The lower correlation between self-reported positive smoking history and respiratory disease frequency can be explained by the fact that only 4% of parents smoked in the presence of their children. There are other factors explaining differences in respiratory disease morbidity (e.g. age Of the children or allergy history Of the parents, namely of mothers).