MMSL 2024, 93(2):199-205 | DOI: 10.31482/mmsl.2023.028

THE IMPACT OF ADHD ON THE PERFORMANCE OF THE PROFESSION OF A PROFESSIONAL SOLDIER AND OTHER RISK FACTORS INFLUENCING THE USE OF ADDICTIVE SUBSTANCES IN ADOLESCENCEOriginal article

Simona Sedláčková ORCID...1*, Lidmila Hamplová2, Vladimír Pavlík ORCID...1
1 Katedra vojenského vnitřního lékařství a vojenské hygieny, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové, Česká republika
2 Vysoká škola zdravotnická, Duškova 1094/7, 150 00 Praha 5-Smíchov, Česká republika

Východiska: Syndrom ADHD je stále v popředí diskutovaných diagnóz u dětí, a je pokračujícím fenoménem i do dospělosti. Současně je stálým problémem i rozvoj látkových a nelátkových závislostí v časném věku. Fenomén poruch chování, hyperaktivita, impulsivita a nepozornost, plynoucí z nezralého vývoje mozkových center u dětí, s sebou často nesou perzekuce od pedagogů a vychovatelů. U dětí i dospělých není navržen terapeutický, postup vyjma medikace, ačkoliv lze, vhodným bio psycho sociálním přístupem s danou poruchou pracovat. Následně přetrvává vývojový deficit i do dospělého věku.

Cíl: Zásadním cílem práce bylo snížení stigmatizace závislých osob a poukázat na veškeré vývojové faktory vedoucí k závislostnímu chování, jehož jedním z faktorů je ADHD a jeho projevy. Jedním z dalších cílů je upozornit na význam terapie u osob s ADHD a snížení medikace na minimum, pokud je toho možné docílit a současně klást důraz při přijímání do profese vojáků z povolání na tento vývojový deficit.

Metody: Jednalo se o retrospektivní sběr a analýzu anamnestických údajů ze zdravotnické dokumentace a dále byla získána data prostřednictvím dotazníkového šetření. Data byla vyhodnocena na základě stanovených škál, metodou průzkumu analyzovaných dat koeficientem v maximální hodnotě. Výsledné hodnoty byly získány součtem bodů  v rámci jednotlivých rizikových faktorů.

Výsledky: Nejvyšší skóre v hodnocení odpovědí, a tedy nejvyšší vliv na pozdější užívání návykových látek, mělo psychiatrické onemocnění v dětství  (bodové hodnocení 351), na druhém místě s počtem 295 bodů se jako významný rizikový faktor umístilo vážné onemocnění v dětství, dále poruchy učení (277 bodů) a nízká míra sportovních dovedností.

Závěr: Získané informace by měly iniciovat zvýšení pozornosti v rámci  preventivních prohlídek u dětí, k rozšíření screeningu v rámci hrubé motoriky, pohybových dovedností a implementování terapeutických metod častým tréninkem v souvislosti s vývojem mozkových center.. Současně by se měla zaměřit pozornost na léčbu dětí s ADHD látkami s obsahem amfetaminu, která by měla mít snižující se tendenci a rozšířit snahu implementovat metody terapeutické a poznatky preventivní medicíny, jako je dostatečný pohyb, zdravá strava a klidné rodinné zázemí, které povedou ke zlepšení vztahů v rodinách, aby bylo dosaženo snížení úzkostných stavů u dětí.

Keywords: užívání návykových látek; psychiatrické onemocnění v dětství; ADHD; poruchy učení

Background: ADHD syndrome is still at the forefront of discussed diagnoses in children, and is a continuing phenomenon even into adulthood. At the same time, the development of substance and non-substance addictions at an early age is a constant problem. The phenomenon of behavioral disorders, hyperactivity, impulsivity, and inattention, resulting from the immature development of brain centers in children, often brings with it persecution from pedagogues and educators. For both children and adults, there is no suggested therapeutic procedure, except for medication, although it is possible to work with the given disorder with an appropriate bio-psycho-social approach. Subsequently, the developmental deficit persists into adulthood.

Objective: The main objective of the work was to reduce the stigmatization of addicted persons and to point out all developmental factors leading to addictive behavior, one of which is ADHD and its manifestations. One of the other goals is to draw attention to the importance of therapy for people with ADHD and to reduce medication to a minimum, if this can be achieved, and at the same time to emphasize this developmental deficit in the recruitment of professional soldiers.

Methods: It was a retrospective collection and analysis of anamnestic data from medical records, and further data was obtained through a questionnaire survey. The data was evaluated based on established scales. The method of surveying the analyzed data by the coefficient in the maximum value. The resulting values were obtained by summing the points within the individual risk factors.

Results: The highest score in the evaluation of the answers, and therefore the highest influence on the later use of addictive substances, had a psychiatric illness in childhood (point evaluation 351), in second place with a number of 295 points was a serious illness in childhood as a significant risk factor, followed by learning disabilities (277 points) and a low level of sports skills.

Conclusion: The information obtained should initiate an increase in attention in the framework of preventive examinations in children, to the expansion of screening in the framework of gross motor skills, movement skills, and the implementation of therapeutic methods through frequent training in connection with the development of brain centers. At the same time, attention should be focused on the treatment of children with ADHD by amphetamine-containing substances, which should have a decreasing tendency and expand efforts to implement therapeutic methods and knowledge of preventive medicine, such as sufficient exercise, healthy diet, and calm family background, which will lead to improved relationships in families to achieve a reduction in anxiety states in children.

Keywords: substance abuse; childhood psychiatric illness (ADHD); learning disabilities

Received: September 23, 2022; Revised: May 17, 2023; Accepted: May 26, 2023; Prepublished online: June 6, 2023; Published: June 3, 2024  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sedláčková, S., Hamplová, L., & Pavlík, V. (2024). THE IMPACT OF ADHD ON THE PERFORMANCE OF THE PROFESSION OF A PROFESSIONAL SOLDIER AND OTHER RISK FACTORS INFLUENCING THE USE OF ADDICTIVE SUBSTANCES IN ADOLESCENCE. MMSL, 93(2), 199-205. doi: 10.31482/mmsl.2023.028
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Barodody FM, Naclerio RM. 2002. Antiallergic effect of H1-receptor antagonists, https://doi.org/10.1034/j.1398-9995.2000.00803.x Go to original source... Go to PubMed...
    2. Čermáková M, Papežová H, Uhlíková P. 2015. Poruchy pozornosti a hyperaktivita (ADHD/ADD) Příručka pro dospělé, PRVOUK P26/LF1/4 a P03/LF1/9, [on line]29.02.2016.21.16 www.nepozorni.cz
    3. Katelijne van Emmerik-van Oortmerssen et al. Prevalence of attention-deficit hyperactivity disorder in substance use disorder patients: A meta-analysis and meta-regression analysis, Drug and Alcohol Dependence. 2012;122(1-2):11-19. ISSN 0376-8716. doi: 10.1016/j.drugalcdep.2011.12.007. Go to original source... Go to PubMed...
    4. Fayyad J. et al. The descriptive epidemiology of DSM-IV Adult ADHD in the World Health Organization World Mental Health Surveys. ADHD Atten Def Hyp Disord. 2017;9(1):47-65. doi: 10.1007/s12402-016-0208-3. Go to original source... Go to PubMed...
    5. Hjerkinn B, et al. Neuropsychological screening of children of substance-abusing women attending a Special Child Welfare Clinic in Norway, Clinic in Norway. doi:10.1186/1747-597X-5-17. Go to original source... Go to PubMed...
    6. Kalina K, et al. 2003. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup I. a II. Praha: Úřad vlády ČR/NMS. Kapitoly 9/2, ISBN 80-86734-05-6.
    7. Kalina K, et al. 2003. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup I. a II. Praha: Úřad vlády ČR. ISBN 80-86734-05-6. Str. 14-15.
    8. Kessler RC, Adler L, Barkley R. 2010. The prevalence and correlates of adult ADHD in the United States: Results from the National Comorbidity Survey Replication, NIH Public Acces. Am J Psychiatry. 2006;163(4):716-23. doi: 10.1176/ajp.2006.163.4.716 Go to original source... Go to PubMed...
    9. Levine PA. 2010. In an Unspoken Voice: How the Body Releases Trauma and Restores Goodness. North Atlantic Books.
    10. Levine PA. 2019. Němé zpovědi, Praha: Maitrea, ISBN: 978-80-7500-495-6
    11. Libra J, Miovský M, Mravčík V. 2012. Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie, Pracovní verze č. 2.4, Praha: Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
    12. Maté G. https://wave.rozhlas.cz/gabor-mate-medicinska-praxe-porad-nerozumi-tomu-ze-existuje-jednota-mezi-telem-a-8732037,10.07.2022.
    13. Maté G. Když tělo řekne ne. 2021, Czech edition. PeopleComm. ISBN: 978-80-87917-76-3
    14. Miovský M a kol. Diagnostika a terapie ADHD. Dospělí pacienti a klienti v adiktologii. Grada. 2018. ISBN 978-80-271-0387-4 (print).
    15. Moffitt TE, Houts R, Asherson P, et al. Is adult ADHD a childhood-onset neurodevelopmental disorder? evidence from a four-decade longitudinal cohort study. Am J Psychiatry. 2015;172:967-977. https://doi.org/10.1176/appi.ajp.2015.14101266. Go to original source... Go to PubMed...
    16. Paclt I. Diagnostika hyperkinetického syndromu v dospělosti, 2002, Psychatrie pro praxi, s. 115
    17. Ramos-Quiroga JA, Montoya A, Kutzelnigg A, et al. Attention deficit hyperactivity disorder in the European adult population: prevalence, disease awareness, and treatment guidelines, Current Medical Research and Opinion. 2013;29(9)1093-1104, DOI: 10.1185/03007995.2013.812961 Go to original source... Go to PubMed...
    18. Sedláčková S, Hošková K, Bulvová H, et al. 2013. Příklady z naší praxe - Práce s dětmi a žáky ze znevýhodněného prostředí Slunečnicová zahrada Praha: Dropin. ISBN 978-80-260-3969-3.
    19. Siegel DJ, Interpersonal neurobiology as a lens into the development of wellbeing and resilience Children Australia, cambridge.org, D.J.,2015. Go to original source...
    20. Sobanski E. et al. Subtype differences in adults with attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) with regard to ADHD symptoms, psychiatric comorbidity, and psychosocial adjustment. European Psychiatry. 2008;23(2):142-149. doi: 10.1016/j.eurpsy.2007.09.007 Go to original source... Go to PubMed...
    21. Šebela A, Hanka J, Goetz M, et all. Psychofarmaka během těhotenství - mírní, nebo zvyšují riziko pro plod? Část první: antidepresiva, antipsychotika, Psychiatrie pro praxi 2018, Solen. Pediatr. praxi 2017;18(5):282-286 Go to original source...
    22. Šulová L. 2010. Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1820-3.
    23. Trávníčková I. 2001. Specifické aspekty zneužívání drog u žen. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ISBN 80-86008-92-4.
    24. Vágnerová M. 2012. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2153-1.
    25. Vinšová S. 2016. Clarinase. In Česká Ordinace.cz [online].publ. 2016-08-26. Dostupné
    26. Wilcutt EG. The Prevalence of DSM-IV Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder: A Meta-Analytic Review. Neurotherapeutics. 2012;9(3):490-499. doi: 10.1007/s13311-012-0135-8 Go to original source... Go to PubMed...
    27. Wilens TE. Impact of ADHD and Its Treatment on Substance Abuse in Adults. J Clinic Psychiatry 2004;65(Suppl 3):38-45
    28. Wilkins-Haug L,Gabow PA. Toluene abuse during pregnancy: Obsteric complications and perinatal outcomes. In Obstetrics and Gynecology. 1991;77(4):504-509. ISSN 0029-7844.
    29. https://www.trisadhd.com/about-adhd#isi.

    Return to the content