VZL 2003, 72(2):63-67
AN EVALUATION OF THE EFFECTIVENESS OF HYPERTENSION TREATMENT IN AVIATION PERSONNEL: PERSPECTIVES AND THE PRESENT SITUATION
- Ústav leteckého zdravotnictví, Praha
Autoři se pokusili na základě analýzy výsledků vyšetření malého souboru příslušníků létajícího personálu Shellongovým testem v roce 2002 na oddělení funkční diagnostiky poukázat na některé okolnosti vhodné zřetele jednak při výběru vhodných antihypertenziv, dále pak na nutnost revidovat a eventuálně změnit dosavadní metodiku testování s ohledem na jejich farmakokinetiku a farmakodynamiku s přihlédnutím k současným trendům v hodnocení úspěšnosti léčby a novým poznatkům klinické kardiologie opřené o početné retrospektivní i prospektivní studie. K provedení Shellongova testu bylo odesláno celkem 14 jedinců, 9 příslušníků létajícího personálu, 4 příslušníci řízení letového provozu a jeden parašutista. Bez ohledu na výsledek vyšetření byla v době vyšetření zjištěna ještě nedostatečná kontrola hypertenze u 12, tj. v 86 %. Průměrná doba od zahájení léčby k vlastnímu testování se pohybovala mezi 5-48 dny, S průměrem 16,5 dne. V 10 případech, tj. 71 %, byl interval kratší než uvedený průměr. Za účelem dosažení dostatečné kontroly hypertenze se diskutuje o pravděpodobných příčinách a jsou nastíněny možné racionální postupy. Autoři se přimlouvají za revizi stávajícího metodického opatření s cílem zásadních změn, především pokud jde o časový interval předcházející vlastnímu testování. Navíc až po dosažení cíle, tedy normálních hodnotách arteriálního tlaku po celých 24 hodin, nabývá vyšetření Shellongovým testem na svém pravém významu.
Keywords: Shellongův test; Hypertenze; Antihypertenziva; Through, Peak Ratio; Farmakokinetika; Farmakodynamika; Klinickákardiologie.
A small group offlying personnel examined at the Department of Functional Diagnostics and Clinical Physisology during the year 2002 was subjected to the Shellong test. Based on the analysis of the results, the authors tried to point some circumstances and well-known facts when selecting a particular kind of antihypertensive drug (and with respect to its full activity as well). Furthermore, they emphasized the need to revise the algorithm used so far in terms of pharmacokinetics and pharmacodynamics respectively, with regard to clinical cardiology experience and practice. After all, their views have been supported by many retrospective and prospective clinical studies. At any rate 14 individuals were sent to take the Shellong test, i.e. 9 airmen, 4 air traflic controllers and 1 parachutist. Notwithstanding the results of the test, in 12 of them, (i.e. 86%), hypertension was not well controlled at that time. The mean time period from the beginning of the treatment and the aforementioned testing varied from 5 to 48 days, with the average amount of time being 16.5 days. In 10 of the individuals, (i.e. 71%), the period was shorter. In order to reach a proper control of hypertension some possible causes are discussed and further reasonable approaches presented. The authors especially advocate the previous guideline revision in terms of the interval needed before starting testing procedures including the Shellong test. Moreover it is only after reaching satisfactory hypertension control for 24 hours that the Shellong test makes any sense.
Keywords: Shellong Test; Hypertension; Antihypertensive agents; Through/Peak Ratio; Pharmacokinetics; Pharmacodynamics; Cli-nical Cardiology
Published: April 1, 2003 Show citation
